Základy metody BIM byly položeny už zhruba v šedesátých letech minulého století, ale hlavním impulsem pro její rozvoj se stal boom informačních technologií po začátku tohoto tisíciletí. Dnes je BIM považován za nejslibnější cestu k digitální budoucnosti stavebnictví jako takového a postupně se začíná využívat u veřejných i soukromých staveb nejen v zahraničí, ale i u nás.
Informace vždy po ruce
Cílem koncepce je vytvoření databáze strukturovaných informací o stavbě. Ty by měly být digitální, strojově čitelné a vzájemně propojené. V zásadě se tedy jedná o velmi jednoduchou věc – všechny důležité informace o stavbě se v elektronické a digitální podobě soustředí na jednom místě tak, aby k nim měl kdykoliv během celého životního cyklu stavby (od projektu až po případnou likvidaci) přístup každý, kdo s nimi potřebuje pracovat – projektanti, architekti, správci, nájemníci atd. Informace se začínají sbírat ve chvíli, kdy vzniká stavební záměr a postupně přibývají. Nejedná se o nic nového, naprostá většina informací, které se díky metodě BIM sbírají a kompletují, existovala i doposud, ale ve formě stovek, ne-li tisíců papírových dokumentů, PDF souborů, e-mailů a podobně. Nevyhnutelně tedy v průběhu času dochází ke ztrátám. A přesně tomu BIM velmi efektivně brání. Veškeré informace se soustředí do jednoho místa a vytváří tzv. informační model stavby (IMS).
IMS obsahuje veškeré důležité dokumenty – stavební povolení, posudky, vyjádření, objednávky, faktury, záruční a servisní listy či výsledky interních a externích procesů (požadavky na změny v průběhu stavby, evidence vad a nedodělků aj.). Vše je propojeno a uloženo v otevřené a strukturované databázi, která zajišťuje snadné a rychlé vyhledávání. Díky sdílení napříč všemi zúčastněnými stranami jsou veškeré informace aktualizované. Při jakémkoliv rozhodování o stavbě tak nebudete muset vycházet z domněnek či odhadů, nebo procházet stovky e-mailů, ale jednoduše budete mít vše potřebné po ruce, na pár kliknutí. Od celkové podlahové plochy budovy, přes použité typy kování až po termín posledního servisu klimatizace.
Digitální model stavby
Součástí IMS často bývá také digitální model stavby (DiMS) – digitální odraz fyzické stavby ve virtuálním světě. Na první pohled se jedná o 3D model stavby, ale kromě toho, jak stavba vypadá z něj zjistíte vlastnosti jednotlivých prvků, ze kterých se stavba skládá. Pokud tedy budete potřebovat udělat stavební úpravy, můžete si například snadno zobrazit veškeré nosné stěny nebo rozvody v celé stavbě. Vše je velmi přehledné, ať už se jedná o rodinný dům nebo x-patrový kancelářský kolos. A narozdíl od běžné 2D projektové dokumentace je zobrazení mnohem pochopitelnější i pro laika. Tvorba digitálního modelu stavby na začátku je sice časově i finančně náročnější, ale investice se velmi rychle vrátí a digitální model stavby pak přináší časové i finanční úspory během celého životního cyklu stavby. Model automaticky kontroluje celou řadu parametrů, takže i zanášení případných změn je snadné. Navíc umožňuje využívat i automatickou kontrolu tzv. kolizí, což jsou nesrovnalosti v projektové dokumentaci, na které se mnohdy přijde až přímo na staveništi, a téměř vždy znamenají náklady navíc, nezřídka kromě zdržení i bourání.
Úspory při údržbě
Další obrovské úspory pak přináší využívání metody BIM v rámci tzv. facility managementu (užívání, správa a údržba budovy). Již na začátku je navíc možné s využitím digitálního modelu stavby vytvořit simulaci nákladů na její užívání. Díky této funkci můžete zjistit například to, že úspora díky využití levnějšího stavebního materiálu ve finálně přinese zvýšené náklady na topení po dobu následujících x let. Metoda BIM však přináší úspory i pro řadu drobných, každodenních úkonů – například technici snadno zjistí umístění ventilů nebo servisních otvorů a nemusí trávit čas jejich hledáním. Kromě toho si rychle zobrazí jak servisní manuál, tak třeba informace o zárukách a servisních intervalech. Metoda BIM tak šetří čas a peníze doslova každý den.
