Chytrá města tak vstupují do další fáze svého vývoje. Nestačí zavádět jednotlivé digitální nástroje, pokud spolu neumí komunikovat. Klíčové je propojit data napříč agendami a odbory a sjednotit technologické prostředí města. Jasná pravidla pro sdílení informací jsou přitom stejně důležitá jako samotné technologie. Teprve díky nim mohou doprava, energetika i další veřejné služby spolupracovat a fungovat jako jeden celek.
Urbanizace jako tlak na systémové řešení
Města dnes čelí tlaku, který bude dále růst. Podle OSN bude do roku 2050 ve městech žít přibližně 68 % světové populace. Zároveň města generují více než 80 % globálního HDP. Urbanizace tak není pouze demografickým trendem, ale zásadní ekonomickou realitou. V takovém měřítku už nestačí přidávat další aplikace. Rozhodující je schopnost města řídit infrastrukturu a služby na základě sdílených a kvalitních dat.
Problém digitálních ostrůvků
Zkušenosti z mnoha měst ukazují, že první generace smart city projektů často vznikala odděleně podle agend jednotlivých odborů nebo dodavatelů. OECD dlouhodobě upozorňuje, že městská data bývají uložená v oddělených systémech, což vede k tzv. digitálním ostrůvkům a omezuje propojenost. Bez jednotné datové strategie tak digitální projekty zůstávají roztříštěné a jejich potenciál se nevyužívá naplno.
Měřitelné dopady datově řízeného města
Konkrétní přínosy systémového přístupu jsou přitom měřitelné. Analýzy společnosti McKinsey ukazují, že inteligentní řízení dopravy může zkrátit průměrné dojezdové časy o 15 až 20 %. Takový efekt se promítá nejen do komfortu obyvatel, ale také do produktivity, snížení emisí a efektivnějšího využití městské infrastruktury.
Tomu odpovídá i vývoj trhu. Globální trh se smart city řešeními má podle analytických odhadů dosáhnout přibližně 1,1 až 1,3 bilionu dolarů do roku 2028 až 2030, při dvouciferném růstu. Nejrychleji přitom nerostou jednotlivé koncové aplikace, ale segmenty jako inteligentní doprava, energetický management a bezpečnostní infrastruktura – tedy oblasti postavené na datech, integraci a provozním řízení.
Dostupnost konektivity jako katalyzátor digitální transformace
Vedle interní datové architektury měst hraje velkou roli také dostupnost vysokorychlostního a spolehlivého připojení. Technologie jako 5G Fixed Wireless Access umožňují rychle a škálovatelně poskytovat širokopásmové připojení i tam, kde je budování optické infrastruktury časově nebo finančně náročné. Podle odhadů Huawei může globální počet FWA připojení přesáhnout 460 milionů do roku 2030. Takové řešení vytváří základ pro rozvoj digitálních služeb, privátních sítí a IoT aplikací, které jsou nezbytné pro moderní řízení dopravy, energetiky i veřejných služeb.
Data a konektivita jako dvojí základ smart city
Inteligentní město po roce 2025 tak stojí na dvou pilířích: kvalitních datech a spolehlivém spojení. Data umožňují analyzovat a řídit, konektivita umožňuje tato data bezpečně a v reálném čase přenášet. Teprve kombinace obou prvků vytváří předpoklad pro to, aby se doprava, energetika, bezpečnost a veřejné služby propojily do jednoho funkčního a dlouhodobě udržitelného systému.
„Chceme-li města i regiony připravit na budoucnost, nestačí pouze digitalizovat jednotlivé procesy. Klíčové je vybudovat robustní digitální infrastrukturu a širokopásmové připojení jako základní platformu pro další služby. Teprve na takovém základu mohou data skutečně podporovat efektivní řízení dopravy, energetiky nebo veřejných služeb a přinášet měřitelný dopad na kvalitu života obyvatel,“ uzavírá Abhinav Purohit, Chief Expert, Strategy & Consulting, Huawei.