Datová centra v roce 2024 začnou stále více narážet na meze dostupné kapacity z hlediska prostor i výkonu. Pokračovat bude nástup kontejnerů a systému Kubernetes. V souvislosti s nárůstem regulačních požadavků se zvýší role udržitelnosti, ESG a odolnosti dat. V současném ekonomickém prostředí se organizace namísto počátečního nákupu stále více soustředí na využívání předplacených služeb, ovšem se smluvně garantovanou kvalitou.
Následují čtyři hlavní prognózy společnosti Pure Storage pro (nejen) příští rok.
Poptávka po generativní umělé inteligenci vyvolá nový nárůst implementace kontejnerů
Spěch při vývoji a implementaci řešení generativní umělé inteligence (AI) vede k nové vlně zájmu o kontejnery – a to za situace, kdy poptávka po této technologii roste i z jiných důvodů. Datoví vědci a vývojáři jsou současně nuceni se vyrovnat s požadavky AI a k tomu potřebují agilní platformu, která jim umožní udržet krok s požadovaným nasazováním AI napříč podniky. Za ideální pro tento účel jsou stále častěji považovány kontejnery a jejich orchestrace prostřednictvím systému Kubernetes.
Stále více firem si uvědomuje, že kontejnery jsou pro umelou inteligenci zásadní téměř ve všech fázích; v tom smyslu, že prakticky každý nástroj pro AI je zabalen v kontejnerech. Jsou také klíčové speciálně pro úspěch náročné fáze nasazování a využívání AI, tedy trénování velkých jazykových modelů. Před trénováním modelu je třeba provést mnoho procesů, včetně kurátorství, čištění a posílení dat. Veškeré nástroje provádějící tyto úkoly se nacházejí v kontejnerech.
Vzestup poptávky po kontejnerech a vývoj této technologie jsme zaznamenali ve dvou vlnách. První, bezstavová (stateless), zahrnovala pracovní zátěže přecházející do kontejnerů, druhá stavová (stateful) znamenala situaci, kdy se do kontejnerů přesouvaly databáze a kritické aplikace vyžadující ukládání dat. Nyní vstupujeme do třetí vlny, kdy kontejnery pohánějí a umožňují datové toky (pipeline) a řetězec nástrojů umělé inteligence. Závislost organizací na technologii kontejnerů proto bude zejména vzhledem k AI pokračovat i v roce 2024 a dále.
Nová regulace ovlivní nákup technologií
Politické a regulační změny v EU a USA mají dopad i na trh s technologiemi a nutí kupující, aby při rozhodování o nákupu brali v úvahu nové i teprve vznikající předpisy. Tento trend bude pokračovat i v roce 2024.
Změny regulačních rámců přicházejí zejména ve dvou širokých oblastech. V prví řadě jde o odolnost ICT (včetně kybernetické bezpečnosti), druhou hlavní oblastí je udržitelnost. Do první skupiny spadá například implementace nařízení EU o odolnosti digitálního provozu (DORA), jehož cílem je posílit stabilitu finančního sektoru vůči incidentům souvisejícím s ICT. Pokud jde o udržitelnost, organizace musejí vykazovat své emise skleníkových plynů podle norem Scope 1, 2 a 3, což se týká i jejich dodavatelských řetězců. Obě tyto regulace vstoupí plně v platnost do roku 2025.
Dalším příkladem je směrnice EU požadující podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD), která zpřísňuje pravidla týkající se informací o ESG, které musí společnosti vykazovat.
V důsledku toho by organizace měly před nákupem provést důkladnou analýzu všech technologických aktiv, pokud nechtějí v budoucnu provozovat a vykazovat neefektivní a nehospodárnou infrastrukturu. Dodavatelé technologií musí na druhé straně mít jasno o souladu svých produktů a řešení s předpisy ESG, a to jak s nynějšími, tak i připravovanými.
Spotřeba energie a náklady na ni urychlí přechod od kapitálových k provozním výdajům
Přetrvávající obavy o stav ekonomiky, obtížné podnikatelské podmínky a vysoké náklady na energie budou mít také v roce 2024 významný vliv na trh s technologiemi. To urychlí trend snažící se upřednostňovat provozní výdaje (OpEx) na úkor kapitálových (CapEx).
Peníze jsou drahé a pokračující utahování opasků v příštím roce učiní technologické služby poskytované na bázi předplatného velmi atraktivním řešením. Zákazníci budou chtít platit pouze za to, co skutečně používají, a vyhnou se tak nutnosti velkých počátečních výdajů. Kromě přímých rozpočtových omezení bude růst předplatného i nadále částečně poháněn nejistotou ohledně plného využití nových aktiv. Existuje-li přiměřená možnost, že aktivum pořízené na bázi CapEx nebude plně využito, má rozhodně smysl rozhodnout se pro předplatné formou služby a vyhnout se vysokým počátečním výdajům. Předplacené služby však budou úspěšné pouze tehdy, budou-li podpořeny příslušnými smlouvami garantujícími kvalitu/úroveň služby (SLA). Vzhledem k tomu, že na trhu je k dispozici tolik předplatných, jsou kupující stále náročnější v tom, do čeho jsou ochotni investovat. Požadují garance SLA, které zaručují klíčové parametry služby včetně ochrany dat a energetické účinnosti/udržitelnosti.
Tento trend se projevuje i v datových centrech, kde provozovatelé začínají upřednostňovat modely umožňující poskytovat prostředky podle okamžité potřeby (on demand). To umožňuje lépe kontrolovat náklady na energii a díky nižší spotřebě také pomáhá realizovat firemní cíle v oblasti udržitelnosti.
Poptávka po vyšší efektivitě a inovacích v datových centrech poroste spolu s jejich kapacitní krizí
Mnoho organizací závislých na datových centrech uvádí, že jejich nejpalčivějším problémem je aktuálně kapacita. Stále více datových center je využíváno nadoraz a nemají k dispozici prostor ani výkon pro nasazení nových platforem.
Tato situace povede v roce 2024 k rozsáhlým snahám o dosažení vyšší efektivity, a to i u stávajících řešení, protože jen tak bude v rámci datového centra možné opět získat prostor a výkon pro využití nových technologií.
Autorem článku je Patrick Smith, technický ředitel Pure Storage pro Evropu, Blízký východ a Afriku.
