„Dříve jsme ve spolupráci s kolegy z oddělení plánování a ekonomiky staveb vytvářeli ručně filtry ve společném datovém prostředí (CDE) a tabulkovém procesoru, abychom zatřídili stavební prvky do TSKP. To bylo poměrně časově náročné a vždy to vyžadovalo naši součinnost. Proto jsme se rozhodli celý systém zjednodušit a mezinárodní klasifikační systém CCI se ukázal jako velmi vhodný pomocník,“ říká Petr Tesař, BIM koordinátor společnosti Letiště Praha. „Navíc se ukázalo, že při využití klasifikace CCI a identifikace nám pro zatřídění všech stavební prvků stačí pouhé tři parametry. Prostor pro případnou chybu se tak zmenšuje,“ doplňuje Tesař.
Tým VDC (Virtual Design and Construction), odpovídající za digitalizaci stavebních projektů, rozhodl využít možnosti, které nabízí mezinárodní klasifikační systém CCI doplněný o identifikaci. Místo ručního vyhledávání a doplňování tak vše probíhá automaticky. S pomocí přibližně sedmdesáti připravených filtrů dokázal propojit všechny stavební prvky z Digitálního modelu stavby se strukturou třídníku TSKP. Pracovníkům oddělení plánování a ekonomiky staveb to ušetří mnoho hodin práce, a navíc i zmenší prostor pro možnou chybovost způsobenou lidským faktorem. Kontrola propočtů a výkazů výměr je tak výrazně snazší.
Klasifikační systém zajišťuje, abychom stejné věci chápali stejně. Není to jen výsada stavebnictví nebo metody BIM. Za jistý klasifikační systém lze považovat třeba i roztřídění zboží v běžném supermarketu. Digitalizace a strojová práce s informacemi ale důležitost klasifikačních systémů zvyšuje. Ve stavebnictví při využívání metody BIM (ale nejen při něm) potřebujeme, aby se vzájemně domluvily všechny rozlišné stavební profese. Klasifikační systém je tak v podstatě základem společného digitálního jazyka pro stavby a zajistí, že od projektanta, přes rozpočtáře, až třeba po facility managera budou všichni chápat okno jako okno, byť třeba jejich aplikace budou používat různé názvy či označení.
„Klasifikační systém CCI vznikl na základě mezinárodní spolupráce a Česko bylo jedním z jeho spolutvůrců hned od počátku. Proto je vytvořen s ohledem na potřeby českých stavařů, počítá s ním připravovaný Datový standard staveb (DSS) a měl by se stát národním klasifikačním systémem,“ vysvětluje Eva Kaiserová, zástupkyně ředitele odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci a pokračuje: „Příklad využití CCI ve společnosti Letiště Praha ukazuje, že tento klasifikační systém má skutečně možnost stát se propojovacím prvkem nejen pro stavební projekty, ale také pro další digitální agendy veřejné správy.“
Kontrola rozpočtů, a tak zvané výkazy výměr, jsou běžnou částí každé stavby. Mnohdy je ale jejich tvorba a případná kontrola investorem poměrně zdlouhavá práce obnášející mnoho času hledáním informací. Metoda BIM přináší změnu, všechny relevantní informace o stavbě jsou na jednom místě a sdílené napříč celým životním cyklem stavby. Bylo tedy zcela na místě pokusit se nabídnout informace o stavebních prvcích, které jsou již součástí Digitálního modelu stavby (DiMS) jako zdroj pro tuto kontrolu. Je logické, že oddělení plánování a ekonomiky staveb využívá informace v jiné struktuře, potřebuje totiž vyhodnocovat náklady po jednotlivých skupinách výrobků (například vodovodní potrubí). Tyto skupiny jsou definovány právě v třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Na pražském letišti jich u pilotního projektu administrativní budovy bylo přes 60 tisíc. Pokud ale využíváme jeden klasifikační systém pro celý projekt, máme jistotu, že všechny využívané aplikace i systémy budou stejné věci chápat stejně. A v případě Letiště Praha bude možné jednoznačně zařadit všechny stavební prvky do TSKP jen na základě jejich klasifikační třídy doplněné o identifikaci. Takže například všechny součásti rozvodů vody budou správně zařazeny do příslušné kategorie TSKP a následně porovnány s rozpočtem.
